Category Archives: Krajina a životní prostředí

Zasazení lip v Rynolticích a v Polesí ke 100. výročí vzniku Československé republiky

26. října 2018 se v Rynolticích konala slavnost ke 100. výročí republiky. K této příležitosti byla u kostela vysazena nová lipová alej. OSČLP zakoupilo k tomuto výročí dvě lípy. Jednu věnovalo do Rynoltické aleje, druhou členové spolku zasadili 27. října 2018 u koupaliště na návsi v Polesí. Doufejme, že tu obě lípy vydrží i pro mnoho dalších generací…

Povodeň v Polesí snad nehrozí

Pro všechny chalupáře, kteří se v poslední době nedostali do Polesí, přinášíme pár uklidňujících fotek od Jindřicha Bludského. Poslední čtyři jsou ze čtvrtka 23.2. a jak je vidět, i přes letošní vydatnou sněhovou pokrývku snad u nás povodeň z tajícího sněhu nehrozí.

Snad se i přes promrzlou půdu voda ze sněhu tajícího v lesích nad Polesím vsákne do podloží a třeba se v letošním roce dočkáme toho, že potok zas poteče i v létě!

Lesní rybník v Polesí

Jindřich Bludský a Vanda Mocová průběžně zaslali aktuální fotografie průběhu stavby rybníčku v lese u Polesí na „našem“ potoce – příjezd mechanizace, zemní práce a konečně i betonáž požeráku. Lesní rybník, který právě budují Lesy ČR, je primárně určen jako protipovodňové opatření za účelem zadržování případné záplavové vlny, jakou pamatujeme třeba z roku 2010. Podle neověřených zpráv se v tomto místě již kdysi dávno rybník nacházel, údajně včetně mlýna, ovšem žádné písemné důkazy se zatím vypátrat nepodařilo.

Kompostér zdarma

V rámci Operačního programu Životního prostředí se obcím v Mikroregionu Hrádecko-Chrastavsko naskytla možnost získat prostředky na nákup zahradních kompostérů, které by obce mohly zdarma rozdělit zájemcům z řad občanů. Za tímto účelem zahájila obec Rynoltice anketu, jejímž cílem je zjistit zájem obyvatel o tyto kompostéry. Protože anketa bude trvat jen do 2.května, podívejte se rychle na stránky Rynoltic nebo rovnou vyplňte anketní lístek a odevzdejte ho či pošlete na obecní úřad.

Rourový domek

Loňské sucho a několik po sobě následujících zim bez sněhu nastolily opět otázku stavu zdrojů pitné vody. Hovoří se o poklesu hladiny spodních vod, o vysychání krajiny. I na stránkách OSČLP se bavíme o nejisté budoucnosti našeho potoka, o vlivu těžby uhlí na spodní vody na Hrádecku. Nejde ale o žádnou novinku., vždyť voda byla pro vznik a udržení lidských sídel vždycky klíčová. A východní část Lužických a Žitavských hor, tvořená převážně pískovci, měla vždy vody pomálu.

Město Žitava, ležící přímo pod Žitavskými horami, sice vděčí za svůj vznik

Strhne povrchový důl Turów podzemní vodu v regionu?

Patrně neuniklo vaší pozornosti prohlášení starostů regionu Hrádecka, Chrastavska a Frýdlantska, které podpořil  ministr životního prostředí Richard Brabec a hejtman libereckého kraje Martin Půta. Jde o nám dobře známý problém – především o vodu. Plány na rozšíření a prohloubení povrchového dolu Turów, nacházejícího se na dohled od Hrádku nad Nisou, totiž hrozí dále narušit již tak nízkou hladinu spodní vody v okruhu 40 km² od dolu, který se nachází nedaleko Bogatynie v Polsku, tedy i zdrojů vody v našem okolí.

Kalvárie u Mařenic

Na začátku osmdesátých let sedmnáctého století, krátce po selském povstání, jehož nezamýšleným důsledkem bylo i založení obce Polesí, byla na kopci nad obcí Mařenice zbudována poustevna U svaté Anny a její okolí bylo vyzdobeno různými zbožnými obrázky. V pozdějších letech byl do skalky u poustevny vytesán Boží hrob a nad ním vztyčen velký kříž. Na jeho místě pak mařenický sedlák Christof Schier roku 1750 postavil

Kroužkování stromů pod Havranem

Na základě žádosti odborného lesního hospodáře obce Rynoltice pana Dudy otiskujeme jeho vysvětlení k problematice zdánlivě “poškozených” stromů v okolí Havrana:

“Pozornost některých návštěvníků lesnatého vrchu v okolí vyhlídky Havran upoutaly stromy, jejichž kmeny jsou ve spodní části poraněny po celém obvodu motorovou pilou. Tento jev může na první pohled budit podezření na nekalou činnost zlomyslného vandala. I proto se někteří občané obrátili na místního revírníka LČR Petra Špůra a protože se jedná o obecní les následně i na obec.

Polesí a Louže v šedesátých letech

Díky fotografiím Karla Pokorného si mohou nejen pamětníci zavzpomínat, ale i my ostatní udělat představu o tom, jak vypadalo Polesí a Černá louže před padesáti lety… Dnes jsem se proto rozhodl zařadit fotografie, na kterých nenajdete žádné postavy, ale jen krajinu, domy, drobnou architekturu. To vše na černobílých fotografiích, nepřekonatelných i ve srovnání s moderními mnohamegapixelovými digitálními fotoaparáty ve své schopnosti zachytit a zprostředkovat atmosféru doby.

Lemberský Stonehenge

Pro znalce místního okolí to asi nebude nic objevného, ale snad se mezi čtenáři tohoto článku najdou i lidé, kteří o něm ještě neslyšeli. A nebo pro ty, kteří toto místo znají, půjde o připomínku a podnět k zopakování návštěvy.

Na dohled od hradu Lemberka, jen asi půl kilometru jižním směrem, v působivém prostředí malého lomu uprostřed lesa, narazí návštěvník na lužickou obdobu anglického Stonehenge. Ač jde o značně skromnější variantu své nesrovnatelně slavnější kolegyně, má i tato kamenná svatyně magickou atmosféru, umocněnou navíc tím, že zde opravdu na davy turistů nenarazíte.