Rubriky
Přihlášení
Menu
26. října 2018 se v Rynolticích konala slavnost ke 100. výročí republiky. K této příležitosti byla u kostela vysazena nová lipová alej. OSČLP zakoupilo k tomuto výročí dvě lípy. Jednu věnovalo do Rynoltické aleje, druhou členové spolku zasadili 27. října 2018 u koupaliště na návsi v Polesí. Doufejme, že tu obě lípy vydrží i pro mnoho dalších generací…
Pro všechny chalupáře, kteří se v poslední době nedostali do Polesí, přinášíme pár uklidňujících fotek od Jindřicha Bludského. Poslední čtyři jsou ze čtvrtka 23.2. a jak je vidět, i přes letošní vydatnou sněhovou pokrývku snad u nás povodeň z tajícího sněhu nehrozí.
Snad se i přes promrzlou půdu voda ze sněhu tajícího v lesích nad Polesím vsákne do podloží a třeba se v letošním roce dočkáme toho, že potok zas poteče i v létě!
Jindřich Bludský a Vanda Mocová průběžně zaslali aktuální fotografie průběhu stavby rybníčku v lese u Polesí na „našem“ potoce – příjezd mechanizace, zemní práce a konečně i betonáž požeráku. Lesní rybník, který právě budují Lesy ČR, je primárně určen jako protipovodňové opatření za účelem zadržování případné záplavové vlny, jakou pamatujeme třeba z roku 2010. Podle neověřených zpráv se v tomto místě již kdysi dávno rybník nacházel, údajně včetně mlýna, ovšem žádné písemné důkazy se zatím vypátrat nepodařilo.
V rámci Operačního programu Životního prostředí se obcím v Mikroregionu Hrádecko-Chrastavsko naskytla možnost získat prostředky na nákup zahradních kompostérů, které by obce mohly zdarma rozdělit zájemcům z řad občanů. Za tímto účelem zahájila obec Rynoltice anketu, jejímž cílem je zjistit zájem obyvatel o tyto kompostéry. Protože anketa bude trvat jen do 2.května, podívejte se rychle na stránky Rynoltic nebo rovnou vyplňte anketní lístek a odevzdejte ho či pošlete na obecní úřad.
Loňské sucho a několik po sobě následujících zim bez sněhu nastolily opět otázku stavu zdrojů pitné vody. Hovoří se o poklesu hladiny spodních vod, o vysychání krajiny. I na stránkách OSČLP se bavíme o nejisté budoucnosti našeho potoka, o vlivu těžby uhlí na spodní vody na Hrádecku. Nejde ale o žádnou novinku., vždyť voda byla pro vznik a udržení lidských sídel vždycky klíčová. A východní část Lužických a Žitavských hor, tvořená převážně pískovci, měla vždy vody pomálu.
Město Žitava, ležící přímo pod Žitavskými horami, sice vděčí za svůj vznik
Patrně neuniklo vaší pozornosti prohlášení starostů regionu Hrádecka, Chrastavska a Frýdlantska, které podpořil ministr životního prostředí Richard Brabec a hejtman libereckého kraje Martin Půta. Jde o nám dobře známý problém – především o vodu. Plány na rozšíření a prohloubení povrchového dolu Turów, nacházejícího se na dohled od Hrádku nad Nisou, totiž hrozí dále narušit již tak nízkou hladinu spodní vody v okruhu 40 km² od dolu, který se nachází nedaleko Bogatynie v Polsku, tedy i zdrojů vody v našem okolí.
Na začátku osmdesátých let sedmnáctého století, krátce po selském povstání, jehož nezamýšleným důsledkem bylo i založení obce Polesí, byla na kopci nad obcí Mařenice zbudována poustevna U svaté Anny a její okolí bylo vyzdobeno různými zbožnými obrázky. V pozdějších letech byl do skalky u poustevny vytesán Boží hrob a nad ním vztyčen velký kříž. Na jeho místě pak mařenický sedlák Christof Schier roku 1750 postavil
Na základě žádosti odborného lesního hospodáře obce Rynoltice pana Dudy otiskujeme jeho vysvětlení k problematice zdánlivě “poškozených” stromů v okolí Havrana:
“Pozornost některých návštěvníků lesnatého vrchu v okolí vyhlídky Havran upoutaly stromy, jejichž kmeny jsou ve spodní části poraněny po celém obvodu motorovou pilou. Tento jev může na první pohled budit podezření na nekalou činnost zlomyslného vandala. I proto se někteří občané obrátili na místního revírníka LČR Petra Špůra a protože se jedná o obecní les následně i na obec.
Díky fotografiím Karla Pokorného si mohou nejen pamětníci zavzpomínat, ale i my ostatní udělat představu o tom, jak vypadalo Polesí a Černá louže před padesáti lety… Dnes jsem se proto rozhodl zařadit fotografie, na kterých nenajdete žádné postavy, ale jen krajinu, domy, drobnou architekturu. To vše na černobílých fotografiích, nepřekonatelných i ve srovnání s moderními mnohamegapixelovými digitálními fotoaparáty ve své schopnosti zachytit a zprostředkovat atmosféru doby.
Pro znalce místního okolí to asi nebude nic objevného, ale snad se mezi čtenáři tohoto článku najdou i lidé, kteří o něm ještě neslyšeli. A nebo pro ty, kteří toto místo znají, půjde o připomínku a podnět k zopakování návštěvy.
Na dohled od hradu Lemberka, jen asi půl kilometru jižním směrem, v působivém prostředí malého lomu uprostřed lesa, narazí návštěvník na lužickou obdobu anglického Stonehenge. Ač jde o značně skromnější variantu své nesrovnatelně slavnější kolegyně, má i tato kamenná svatyně magickou atmosféru, umocněnou navíc tím, že zde opravdu na davy turistů nenarazíte.