Rubriky
Přihlášení
Menu
Category Archives: Zamyšlení
Odešla Zdenka….
V průběhu koloběžkového závodu minulý týden se účastnila organizačních prací, jako vždy s lehkým dobrosrdečným úsměvem a humorem, kterým častovala své okolí vždy při náhodném setkání, i když jí třeba nebylo právě do smíchu.
Inženýrka, ekonomka, která rodině významně pomohla při restitucích, manželka, která dokázala podpořit svého muže Jirku i v dobách těžkých, máma, hrdá na svou rodinu, milující babička, bezvadná kamarádka.
Odešla nám v Polesí, které milovala, náhle, nečekaně, dne 12. července 2016 ve věku 72 let.
Cesty do Polesí
U příležitosti Martinských hus v rynoltické Nikole jsme s přítelem Štěpánem vzpomněli na dávnou dobu, kdy se v lesích nad Chrastavou konala Rallye Ještěd, spojená s vložkou do vrchu po úzké lesní cestě v okolí zřícenin Roimundu. Štěpán byl tehdy členem Škoda teamu a trénoval na úzké cestě závodním embéčkem, vyztuženým trubkovými rámy uvnitř, aby při přetočení nesplaskla kabina jako kabriolet. Vzal mne na projížďku a byla to jízda o strach – na té tréninkové cestě totiž, jak jsme viděli podle stop, již někdo druhý trénoval a vyhnout se protijedoucímu vozu nebylo možné, než na konci úvozu, kde byl prostor na otáčku. Štěpán mi tehdy vysvětlil, že mezi jezdci existuje úzus, počkat řádově čtvrt hodiny, kdyby náhodou někdo chtěl cestou projet. Ten kolega tam byl a náhodou skutečně počkal.
Bunkry v okolí Polesí XVII
K útoku na řopíky nikdy nedošlo
Pro úkol dobytí pevnostní linie se připravovaly zejména parašutistické a granátnické oddíly Wehrmachtu, výcvik byl prováděn na napodobeninách objektů za použití ostré munice.
Každý člen úderného družstva prováděl přesně určený a detailně nacvičený úkol a byl schopen nahradit vyřazeného spolubojovníka. Ke zneškodnění mělo dojít především překvapivým útokem zezadu objektu, za spolupráce s letectvem. Střemhlavé a bitevní letouny měly zahájit bombardování linií a zneškodnit ty objekty, které by bylo možné zasáhnout přímo. I když by
Velikonoční patálie
S hororovými příběhy bývají spíše spojovány Vánoce. Vzpomeňte na příběhy s dobrým či méně dobrým koncem, týkající se buď převrženého vánočního stromku, od kterého chytají záclony, nábytek i dárky v jinak nazdobeném bytě, nebo o operacích zapříčiněných zabodnutou kapří kostí kdesi v dutině hltanu. Ostatně jeden vánoční, spíš tedy silvestrovský zážitek mohu dát k lepšímu – s Jindrou Bludským jsme před mnoha lety v průběhu vánočních prázdnin podnikli zimní výstup na Libereckou věž v Oberwegerech. Sníh příliš nebyl, takže jsme lezli jen s lanem, nalehko a až nahoře zjistili, že slaňák, tedy ten kruh, do kterého se prostrčí lano, aby bylo možno ze skály slanit, je zamrzlý pod
Smutná vzpomínka
Na přání Jiřího Neandera uveřejňujeme fotografii s motivem
Černé Louže a verše o Polesí z pozůstalosti syna Honzy,
v souvislosti s třetím výročím jeho úmrtí.
Opět jedno kulaté výročí
Obnovený kontakt s kamarádem Karlem Pokorným, patrně až dosud nejlepším fotografem Polesí a jeho okolí, který před půl stoletím (a později) dokumentoval naše aktivity a nyní se postupně probírá svým archívem, aby skenoval historické fotografie, přináší své plody.
Poslal mi opět několik fotografií z těch let a dovolil mi jejich publikování na webu Polesí.
Unikátní barevná fotografie opravy kapličky na Louži pochází z roku 1975, kdy jsme kapličku zachránili. Do stavbičky, na které dosloužila eternitová krytina pršelo, postupně opadávala omítka, kdosi ukradl dveře, na zdi zbývala jako připomínka tehdejší doby jen agitační schránka. Viditelně se lidová stavbička z roku 1724 stávala ruinou, ostatně podobně, jako kaplička
Nebylo jen grilování…
Fotografie našeho kamaráda a nejlepšího fotografa Karla Pokorného z grilování u Neanderů mě přiměly nahlédnout do starého alba, kde sice řada fotografií již chybí, ale které přeci jen víceméně chronologicky zachycují řadu rozmanitých aktivit, které se v Polesí v posledních padesáti letech uskutečnily v rámci skupiny, která spolu kamarádila od předškolních let, později si říkala (vzhledem k většině) Parta Pražských Polesáků (zkráceně PPP), ale jindy také Slavia vysoké školy – oddíl horolezecký, TIS – Svaz ochránců přírody – skupina Polesí, později také Občanský výbor Polesí až k Občanskému sdružení Černá Louže – Polesí a konečně Spolku…
Vypnuli nám potok II
Právě nám začaly deště, tak snad brzy uvidíme, zda se srážky projeví i na zvýšené hladině potoka. Toto pondělí, 20.října, byl stav následující: Hladina rybníka setrvává asi 20 cm pod úrovní přepadu, takže pod rybníkem neteče ani kapka. V potoce v lese nad rybníkem stojí voda, při bližším pohledu nebo na nerovnostech si všimnete, že voda teče, ale pouze drobným pramínkem (díkybohu alespoň za to!). Na soutoku dvou ramen potoka teče jen to zleva, od prameniště U tří pánů. Zprava, ačkoliv koryto je na první pohled hlubší a širší, nepřitéká ani kapka…
U vodojemu je v zemi obrovská díra plná vody, ze které koukají trubky, asi jde o tu “stavbu Polesí”, zřejmě ještě nedodělanou. Potok ale vytéká z o něco výše položené trubky,
Vypnuli nám potok?
Pohled na bývalé koupaliště, nyní požární nádrž v centru Polesí, po léta sloužící jako jediný vodní zdroj při častých lesních požárech, nádrž udržovanou ve slušném stavu díky dobrovolným brigádám tak, aby se v ní dalo do poloviny prázdnin bez obav koupat, je doslova tristní. Zelený žabinec pokrývá značnou část hladiny, dno, již čtvrtý rok nečištěné, je pokryté bahnem smíšeným s odpadky. Potok, který je jediným přítokem do nádrže a má zásobovat vodou i obě nádrže v Rynolticích, totiž neteče.
Vznikly různé fámy a jak se zdá, hrozí skutečně, že základní dúvod, kterým bylo kdysi založení obce právě podél lesního potoka, je vážně ohrožen.
Dostal jsem smutnou zprávu, že náš kamarád a Polesák duší i srdcem, Míša Rezek, nás opustil, tentokrát ne pouze na cestě do Brna, aby se zase vrátil, ale už navždycky.. Nechce se věřit, že se setkáme snad už jenom v našich vzpomínkách a ve společných zážitcích, například když jsme tehdy před penzionem Zátiší nacvičovali pásmo písniček a skečí PaPoDo – Pásmo Pohádek Dospělým. Michale, ta fotka co byla zrovna po ruce, je stará padesát let…
Petr Zázvorka