Rubriky
Přihlášení
Menu
Category Archives: Turistické cíle
Rourový domek
Loňské sucho a několik po sobě následujících zim bez sněhu nastolily opět otázku stavu zdrojů pitné vody. Hovoří se o poklesu hladiny spodních vod, o vysychání krajiny. I na stránkách OSČLP se bavíme o nejisté budoucnosti našeho potoka, o vlivu těžby uhlí na spodní vody na Hrádecku. Nejde ale o žádnou novinku., vždyť voda byla pro vznik a udržení lidských sídel vždycky klíčová. A východní část Lužických a Žitavských hor, tvořená převážně pískovci, měla vždy vody pomálu.
Město Žitava, ležící přímo pod Žitavskými horami, sice vděčí za svůj vznik
Kalvárie u Mařenic
Na začátku osmdesátých let sedmnáctého století, krátce po selském povstání, jehož nezamýšleným důsledkem bylo i založení obce Polesí, byla na kopci nad obcí Mařenice zbudována poustevna U svaté Anny a její okolí bylo vyzdobeno různými zbožnými obrázky. V pozdějších letech byl do skalky u poustevny vytesán Boží hrob a nad ním vztyčen velký kříž. Na jeho místě pak mařenický sedlák Christof Schier roku 1750 postavil
Veduty z žitavského městského muzea
Žitava bývala kdysi nejmocnějším městem ze svazku měst, založeného v roce 1346 a nazývaného Hornolužickým Šestiměstím. Jeho součástí byla ještě města Budyšín, Kamenz, Löbau, Görlitz a dnes polský Luban. Dnešní zpola vylidněná Žitava se potýká s celou řadou problémů, pramenících z její kdysi tak výhodné polohy až u samých hranic Čech a po válce i Polska. Co bylo dřív obchodní výhodou, je dnes nevýhodou zapomenuté periférie.
I přes tyto nesporné problémy má Žitava návštěvníkovi co nabídnout. Dnes se podíváme na sbírku starých vedut města, kterou spravuje bohatými historickými sbírkami oplývající žitavské městské muzeum – Städtische Museen Zittau. Přiblíží nám alespoň trochu dřívější podobu (byť často zidealizovanou) tohoto významného
Lückendorfská mýtná brána
Lückendorf je pro mnohé místní i přespolní vyrážející přes petrovický hraniční přechod za nákupy či turistikou do přilehlého německého příhraničí jen první vesnicí, kterou je třeba projet na cestě do Žitavy. Málokdo se zde zastaví a přitom tahle úpravná lužická horská vesnice má co nabídnout pro kratší, ale i dlouhou vycházku. Samotný Lückendorf, malebně se rozkládající na loukách nad údolím potoka Lückendorfer Bach, je protkán hustou sítí cest, vroubených většinou vzorně udržovanými podstávkovými domy, někdy i s hrázděnými patry.
Ovšem hned na samém okraji Lückendorfu stojí při silnici na Jablonné černobílý hrázděný dům,
Lemberský Stonehenge
Pro znalce místního okolí to asi nebude nic objevného, ale snad se mezi čtenáři tohoto článku najdou i lidé, kteří o něm ještě neslyšeli. A nebo pro ty, kteří toto místo znají, půjde o připomínku a podnět k zopakování návštěvy.
Na dohled od hradu Lemberka, jen asi půl kilometru jižním směrem, v působivém prostředí malého lomu uprostřed lesa, narazí návštěvník na lužickou obdobu anglického Stonehenge. Ač jde o značně skromnější variantu své nesrovnatelně slavnější kolegyně, má i tato kamenná svatyně magickou atmosféru, umocněnou navíc tím, že zde opravdu na davy turistů nenarazíte.
Roubenka z Nové Starosti bude stát v Kouřimi
Na kraji středočeského historického městečka Kouřim se nachází Muzeum lidových staveb. Zdejší skanzen již od roku 1971 shromažďuje ukázky lidového stavebnictví středních Čech, z oblasti Posázaví, Benešovska, Polabí a povodí Berounky. Původní záběr byl časem rozšířen i o stavby z východních a severních Čech, reprezentované zatím dvěma památkami z Podkrkonoší a krásným velkým patrovým domem z Jílového u Děčína. Ten je typickým představitelem lužické architektury, když v sobě kombinuje roubené přízemí s podstávkou, nesoucí hrázděné patro.
Na pivo do Cvikova
Historie pivovarnictví v Cvikově sahá pořádně daleko do minulosti. Jako začátek vaření piva se udává rok 1560, tedy téměř před půl tisíciletím. V té době stával pivovar přímo na náměstí a v jeho užívání se postupně střídali všichni měšťané, disponující právem vařit pivo. Poté stával pivovar se sladovnou v dnešní Žitavské ulici, ale v šedesátých letech devatenáctého století se Právovarečné měšťanstvo, majitel pivovaru, rozhodlo postavit nový moderní pivovar při silnici na Jablonné. Dnešní stavba za
Rynoltice mají nejen nejhezčí nádraží v Čechách a na Moravě
Vím, že možná není dost místních fandů, kteří by se s tím výrokem ztotožnili, ale je to černé na bílém. Rynoltické nádražíčko, bylo vyhlášené jako naše nejkrásnější železniční nádraží.
Je to jen konstatování skutečnosti, kterou dávno známe a je to tak i s ostatními pamětihodnostmi v okolí, ať již jde o přírodu nebo o dosud nezkaženou architekturu, které si nedokážeme vážit. Ostatně jsem si jistý, že nádraží zůstalo uchováno ve své jednoduché kráse jen proto, že někdo neměl dost investic, aby stavbičku „vylepšil“ podle zrovna frčící módy.
Lužický balvanový park v Nochtenu
Horní Lužice, země začínající jen pár kilometrů severně od Polesí, se může chlubit nesčetným množstvím různých přírodních i kulturních zajímavostí a atrakcí. Žitavské hory, Görlitz s okolím, historické Šestiměstí, tam všude narazí návštěvník na muzea regionální i lokální, zábavní atrakce pro děti, spleť značených turistických cest, krytá či venkovní koupaliště, zahrady a parky. A to vše v dosahu pár desítek minut jízdy.
Ale vyplatí se zajet i dál, zajímavé cíle totiž neleží jen při společných hranicích. Jedním z těch vzdálenějších je i balvanový park v Nochtenu, ležící asi 40 kilometrů severně
Kamenné varhany na Dolním Sedle
Panskou skálu u Kamenického Šenova zná každý. Její větší bratr, Zlatý vrch, ač nepříliš vzdálený, je již znám méně. Vede na něj ale naučná stezka Okolím Studence a tak sem turisté přece jenom občas zavítají. V obou případech jde o částečně odtěžený lom na čedičové sloupky, které právě díky odkrytí svrchních vrstev zůstaly pěkně viditelné. Ale tyto dvě lokality, ačkoliv nejznámější, nejsou v Čechách zdaleka jedinými, kde se vyskytuje ten zvláštní geologický jev zvaný sloupcová odlučnost.
Stejný původ má i čedičový lom, nacházející se na půl cesty mezi Horním a Dolním Sedlem.