Výstavba opevnění v úseku L

Lužickými horami procházely stavební úseky M2 Rousínov, M1 Mařenice, L3 Heřmanice, L2 Petrovice a L1 Jitrava.  O stavbu úseků se vybrané a oslovené firmy ucházely v rámci výběrového řízení a samotné práce se rozběhly v létě 1937.

Jako první byl zadán úsek L1 Jitrava firmě Karla Jarolímka z Dvora Králové nad Labem. Ostatní úseky byly zadány v srpnu. Úseky L2 a L3 stavěla pražská akciová společnost Silsta, která obdržela zadání 23. srpna 1937.

Staré knihy receptů připomínají staré pohádky, redukují totiž svá sdělení jen na to podstatné a podávají informace stejně jednoduchou řečí. Přesto dokážou staré kuchařky přinést mnohá svědectví o době svého vzniku.
Na jejich stránkách se setkáme se starými mírami, které už z našeho povědomí vymizely, vždyť kdo dnes ještě ví, kolik vážil jeden lot?  Také dřívější názvy kuchyňského náčiní už z našich kuchyní moc neuslyšíte, a to kastróly a rendlíky jsou ještě z těch, kterým alespoň rozumíme. A jedná-li se navíc o starou kuchařku, psanou německy a používající řadu výrazů z krajového nářečí…

 S přelomem devatenáctého a dvacátého století přišla do severního pohraničí jiná doba. Zatímco do té doby byli obyvatelé podhorských vesnic odkázáni na hospodaření na chudých a neúrodných polích, na práci v lese, na docházení do často vzdálených továren či stále ještě na podomní tkalcovství, objevil se nyní nový, vítaný zdroj dodatečných příjmů. Do sudetských hor naplno vtrhl turistický ruch…

O tom, co vlastně turismus znamenal pro obyvatele kraje i jeho návštěvníky, si povíme jindy, ale vzrůstající počet návštěvníků si vynutil rovněž vznik nového druhu literatury a sice cestovních průvodců, bedekrů. Tato forma existovala již dříve v minulosti, slavným se stal například průvodce pro poutníky do Santiaga de Compostela, který sepsal francouzský mnich Aymeric Picaud kolem roku 1160. Představuje v 11 kapitolách svého průvodce vše,

Vývoj představ na výstavbu opevnění v Lužických horách

Po obsazení Rakouska se perspektivy obrany ČSR nadále zhoršovaly, zvažovalo se dokonce zastavení výstavby opevnění mezi Chrastavou a Děčínem.

V Lužických horách se tak nezačalo s výstavbou opevnění v roce 1936 (kdy měla být zahájena druhá etapa výstavby, kam patřilo původně i opevnění v Lužických horách). Za výstavbu opevnění v prostoru Krkonoše – Labe (tedy i v Lužických horách) odpovídalo Ženijní skupinové velitelství VII se sídlem v Liberci, které vzniklo 3. června 1936  pod vedením škpt. žen. Pavla Miloty. Zhruba měsíc před zřízením ŽSV VII , ve dnech 6. – 8. května 1936 se uskutečnil

Situace v okrese Německé Jablonné před výstavbou opevnění

 V období rostoucího ohrožení republiky  se projevovalo ve všech sektorech veřejného života zvýšené úsilí o  obranu státu. V pohraničním okrese Německé Jablonné, kam Polesí patřilo, probíhala proto pravidelná cvičení, která měla za úkol posílit brannou výchovu obyvatelstva.

 CPO (Civilní protiletecká ochrana), kterou řídilo Ministerstvo vnitra, organizovala tato cvičení za účasti obyvatelstva v letech 1936, v květnu 1937 a 5. ledna 1938. Cvičení