Po vyřešení několika technických i právních problémů se v našem seriálovém putování po starých mapách konečně můžeme vrátit do roku 1843, kdy pro katastrální území Rynoltice vznikl tzv. stabilní katastr. Jedná se o katastrální mapu v měřítku 1:2880, která do nejmenších detailů zachycuje jednotlivé pozemky, budovy, ale i pěstované plodiny, typy lesa a desítky dalších různých objektů. Zaznamenává rovněž pomístní jména a například i probíhající úpravy jednotlivých staveb či stavby teprve plánované. Barevně odlišený je i materiál, ze kterého jsou budovy postaveny, růžovou barvou kamenné respektive cihlové a žlutou dřevěné. Za povšimnutí stojí, že nehledě na  rozdíl 170 let a několikerou změnu státního zřízení zůstaly pozemky i jejich čísla do značné míry v nezměněném stavu.

Stabilní katastr

Stabilní katastr je ucelené, na svoji dobu maximálně objektivní a přesné dílo o kvantitativním i kvalitativním stavu půdního fondu a ekonomiky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Byl založen za účelem jednoduchého a spravedlivého vyměření pozemkové daně v celém rakouském státě. Právním základem byl patent císaře Františka I. ze dne 23.prosince 1817, který stanovil, že práce spojené s jeho vyhotovením budou probíhat postupně v jednotlivých korunních zemích monarchie.

Ústřední archiv zeměměřictví a katastru Zeměměřického úřadu uchovává katastrální operáty z území Čech, Moravy a Slezska. Základní jednotkou, pro kterou byl stabilní katastr založen, byla katastrální obec, určená příslušností k bernímu okresu a kraji. Do roku 1850 bylo v Čechách 16 krajů, na Moravě 6 krajů a ve Slezsku 2 kraje. V roce 1850 se zmenšil počet krajů v Čechách na 13 a na Moravě na 2. Současně došlo k novému vymezení některých berních okresů a katastrálních obcí.

Katastrální operát stabilního katastru se vzhledem k rozsáhlosti a různorodosti prací dělí na:
a) měřický operát, tj. výsledek geometrického zaměření a zobrazení na mapách veškerých pozemků hospodářsky obdělávaných i jiných,
b) písemný operát, tj. soupis pozemků a jejich držitelů,
c) vceňovací operát, tj. rozdělení pozemků podle druhů vzdělávání (kultur) a pěstovaných plodin, jejich vtřídění do jakostních (bonitních) tříd, zjištění čistého výnosu z nich a stanovení pozemkové daně.

 Měřický operát stabilního katastru

Katastrální vyměřování bylo prvním mapováním na území rakouského státu, které bylo vyhotoveno na přesných geodetických základech. Byla založena a zaměřena trigonometrická sít I. až III. řádu. Podrobnému měření předcházelo zjištění, označení a popis hranic katastrální obce a držebnostních a pozemkových hranic, které byly vyznačeny a očíslovány v terénu a zakresleny do polního náčrtu. Vlastní měření v měřítku 1:2880 bylo provedeno metodou měřického stolu ze stanovisek určených graficky třemi záměrami. Stejným způsobem nebo rajónováním, při němž se délky určovaly řetězcem, byly zaměřeny podle polního náčrtu podrobné body, tj. nemovitosti, vodní toky a další pevné body v terénu a držebnostní a pozemkové hranice. Mapovací práce trvaly v Čechách 12 let (1826-1830, 1837-1843). Bylo zaměřeno 8967 katastrálních obcí o výměře 51 953 čtverečních km s 9 321 064 parcelami. Na Moravě a ve Slezsku trvaly práce 11 let (1824-1830, 1833-1836). Zaměřilo se 3724 obcí o výměře 27 375 čtverečních km s 6.038.454 parcelami. Výsledkem podrobného mapování byly originální mapy stabilního katastru, které byly pro potřeby státní správy i jiné reprodukovány tiskem z kamene. Jeden z otisků, tzv. císařský povinný otisk, byl určen k archivaci.

 Po kliknutí na tuto zmenšenou mapu se Vám otevře nová stránka s jednotlivými listy stabilního katastru. První dva, zahrnující Polesí a Černou Louži, jsou k dispozici ve velmi vysokém rozlišení. Mapu zvětšíte kliknutím myší, posouvat mapu můžete myší se stisknutým levým tlačítkem.