
Člověk by řekl, že těch skoro osmdesát dobových pohlednic, které jsme dosud nashromáždili v našem webovém archívu (záložka Archív/Pohlednice Černá Louže, Pohlednice Polesí), pokrývá celou produkci, určenou turistům z rakouského mocnářství, první republiky, třetí říše i socialistického Československa. Ale překvapivě se objevují stále další a další pohlednice, někdy s motivy obvyklými, osvědčenými, ale jindy se na nich najde i záběr netradiční a právě tím i zajímavější.
Protože předpokládám, že kdybych takové nově získané pohlednice jen přidal do archívu, málokdo by tyto přírůstky zaznamenal, a tak vám je chci nejprve představit prostřednictvím příspěvků.
Největší dávku dosud neznámých pohlednic (a mezi nimi byly právě i některé dosti netradiční) objevila Marcela Vodňaruková na webových stránkách krajanského spolku deutschböhmen.de. Další pak pocházejí z internetových aukcí či jiných internetových zdrojů.
První část přináší pohlednice z Polesí, v zásobě jsou ale ještě další a též Černá Louže nepřijde zkrátka.



Možná jste si položili otázku, co je to za stroj na fotografii v úvodu článku. Jedná se o litografický lis, tedy přístroj, s jehož pomocí vznikla první z uvedených pohlednic, ta barevná. Litografii neboli kamenotisk vynalezl na konci osmnáctého století pražský rodák Alois Senefelder a její princip spočívá v tom, že obrazová předloha se mastnou tuší nanese na zvláštní druh vápence. Tiskařská barva pak ulpí na těchto mastných místech a obrázek lze pak natisknout na papír. Tento výlet do historie ale není samoúčelný, protože jako jedna z památek na historii Polesí se zachoval i litografický kámen s předlohou pro tisk pohlednice! Byla určena pro hostinec Zur Quelle (dnes U Budulínka), ale samotnou pohlednici jsme do archívu dosud nezískali.