Populární televizní seriál o původu rodu slavných osobností se pomalu chýlí ke konci a vypadá to, že na kantora Sebastiana Finkeho z Polesí už v něm asi nedojde. A to přesto, že se proslavil jako zakladatel nově vzniklé osady, která pak skoro tři sta let nesla jeho jméno. A to už ani nemluvě o tom, jakou stopu zanechal svým jednáním v průběhu selské bouře roku 1680! Díky ní se dostal dokonce do krásné literatury jako jedna z epizodních postav v románu Václava Kaplického Železná koruna.
Chceme-li se tedy o tajemství Finkeho rodu něco dozvědět, nezbývá nám, než se po jeho stopách vydat sami.
Na rozdíl od běžného postupu, kdy se při pátrání jde dál a dál do minulosti slavné osobnosti, to budeme mít zajímavější o to, že se pokusíme zjistit něco nejen o Finkeho předcích, ale i jeho potomcích. Zkusíme vypátrat, jak se Sebastian Finke nakonec ocitl v Polesí a zda zde zanechal stopu nejen prostřednictvím svého jména, ale i svých potomků.
Shrňme si nejprve obecně známá fakta – Sebastian Finke působil jako kantor v Rynolticích, kde v průběhu selského povstání roku 1680 stál na straně vrchnosti, vyzradil dokonce úkryt vzbouřených sedláků a byl za to vystaven jejich zlobě. Roku 1683 zakoupil proto od hraběnky z Bredy pozemek při západním okraji dnešního Polesí, které se záhy rozrostlo na osadu, nesoucí po něm jméno Finkendorf. Tolik tedy historie, která se objevuje v každém průvodci, ve kterém je Polesí zmíněno. Takto to zní trochu jako smyšlená historka, obzvláště, když je někdy podbarvená tvrzením, že sousedé z Rynoltic chtěli Finkeho zabít a on proto utekl do lesů, kde dostal za svou zradu od vrchnosti pozemek, aby se zde usadil… O tom, že se založením Polesí – Finkendorfu se to mělo trochu jinak, jsem už vyprávěl ve dřívějších příspěvcích (Jak byl založen Finkendorf, První osadníci, O tom, jak se poprvé objevilo jméno Finkendorf, Pátrání po stopách prvních osadníků). Kde se ale Sebastian Finke vůbec v Rynolticích vzal a co o něm a jeho rodině víme?
Na první pohled by se nejpravděpodobnější mohlo zdát, že předkové Sebastiana Finke sem přišli stejně jako ostatní osadníci v první polovině šestnáctého století, kdy byly na lemberském panství znovu osídlovány vesnice, zcela zpustlé po husitských válkách. Ovšem zatímco na jména Schicht, Bürger, Böhmer, Taubmann, Arlt či Scholze narazíme v dokumentech z 16. a 17. století běžně, jméno Finke se v nich vyskytuje výjimečně. Pravda, v Jablonném se na začátku 17.století objevuje několik členů rodiny Funcke, ale není zřejmě, že by měli nějaký příbuzenský vztah k Finkům. Spíš to vypadá, že rodina Sebastiana Finkeho přišla na toto území až později, než proběhlo dosídlování opuštěných vesnic.
Přesné datum narození Sebastiana Finkeho není známo, ale ze zápisu o jeho úmrtí v roce 1707 vyplývá, že se narodil pravděpodobně někdy v letech 1629-1630. Tedy v době, kdy byla v plném proudu třicetiletá válka, což, jak se později ukáže, nemusí být bez souvislosti.
První známá dochovaná zmínka o rodině Finků pochází z roku 1638, kdy je v matrice narozených Stráže pod Ralskem zaznamenáno narození Heleny, dcery Georga a Elisabeth Finkových. Že jde o sestru Sebastiana a jeho rodiče ukazuje poznámka u otce Georga, který je zde uveden jako “kantor ze Žibřidic” (Schulmeister zu Seyffersdorf). Jde tedy i o první zmínku o tom, že rodina Finků v té době žila v obci Žibřidice, patřící stejně jako Rynoltice do lemberského panství. V té době ještě neměly Žibřidice vlastní faru a patřily tak pod farní úřad Stráž pod Ralskem.
Víme tedy, že Georg Finke, otec Sebastiana, vykonával v roce 1638 v Žibřidicích funkci kantora. O Elisabeth, jeho manželce a pravděpodobné matce Sebastiana, však nevíme téměř nic. Objevuje se jen v letech 1655-58 jako kmotra u několika křtů, někdy dokonce společně s manželem.
Kromě sestry Heleny měl Sebastian ještě několik sourozenců. Sestra Marie se narodila v Žibřidicích roku 1640 a je rovněž zapsána ve strážské matrice. U dalších sourozenců neznáme data narození, jejich existence je nám ale známa prostřednictvím zápisů o jejich sňatcích. Bratr Michal Finke si v roce 1651 v Žibřidicích vzal Marii Mann a sestra Elisabeth v roce 1660 Hanse Linckeho.
Georg Finke, otec Sebastiana, je i v dalších zápisech uváděn jako kantor v Žibřidicích. Nicméně stále není nic známo o tom, kde se v Žibřidicích vzal. Kromě něho a jeho dětí se ani zde jméno Finke nevyskytuje… Teprve rok 1659 vnáší do této otázky nečekané světlo. Ke dni 3.června se totiž v žibřidické oddací matrice nachází zápis o tom, že Georg Finke, syn Wolfganga Finkeho z Neunburgu Vorm Wald ležícího v Dolní Falci, si bere Elisabeth, dceru Georga Bergera z Žibřidic! Vzhledem k tomu, že Elisabeth Finke, matka Sebastiana, je uváděna jako kmotra ještě na konci roku 1656, vypadá to, že zemřela někdy v letech 1657-8 (zápis o její smrti v žibřidické matrice neexistuje, ale mohla zemřít někde jinde, třeba u svých rodičů) a Georg se vzápětí oženil. I jeho nová manželka se jmenovala Elisabeth (ostatně to jméno bylo v té době hodně oblíbené) a už pět měsíců po svatbě se jim narodil syn Georg.
Neunburg vorm Wald – slavnostní hra “O husitské válce”
Do historického falckrabského města Neunburg vorm Wald láká každoročně tisíce návštěvníků neobvyklá atrakce: slavnostní hra „O husitské válce“. Romantické hradní nádvoří bývalé wittelsbašské rezidence se v tuto dobu promění v historické dějiště s jedinečnou atmosférou. 150 herců v historických kostýmech a rekvizitách umožní dnešním divákům přenést se do doby pozdního středověku. Uváděna je tu strhující lidová hra, jejímž autorem je Peter Klewitz a profesionálním režisérem Nikol Putz. Historickým pozadím jsou husitské války, střety mezi českými husity a císařem resp. církví. Hra pojednává o bitvě u Hiltersriedu 21. září 1433 a neunburském falckraběti Johannovi, neústupném protivníku husitů zvaném „Bič na husity“. Publikum nadšeně sleduje ostré hádky a humorné scény, souboje a bitvy na koních; atmosféru dotváří planoucí ohně a historická hudba. Hra „O husitské válce“ zpochybňuje smysl války obecně a usiluje o vyvážené vylíčení této významné kapitoly bavorsko-českých dějin.
Tourist-Information, Schrannenplatz 3, 92431 Neunburg vorm Wald, Info-Tel. +49(0)9672/9208421, Karten-Tel. +49(0)9672/9208423, Fax +49(0)9672/9208477, www.neunburg.de
Ale vraťme se ještě ke zmínce o Neunburgu Vorm Wald. Městečko tohoto jména skutečně existuje, byť neleží v Dolní, ale Horní Falci, dnes součásti Bavorska. Dnes má asi devět tisíc obyvatel a nachází se jen asi 30 kilometrů od českých hranic, v místech, kde jsou tvořeny pásmem Českého lesa. V minulosti bylo sídlem falckých Wittelsbachů a obyvatelstvo v období reformace několikrát změnilo vyznání. Za třicetileté války bylo značně poničeno, obsazeno Švědy i císařskými vojsky. O tom, jak vypadalo v roce 1641, za obléhání císařskými armádami, vypovídá grafika z místního vlastivědného muzea.
Dovolím si nyní trochu spekulací: Georg Finke, původem z hornofalckého Neunburgu (podle zápisu o jeho smrti se měl narodit někdy v roce 1603), mohl do Čech přijít jako voják jedné ze stran probíhajícího celoevropského konfliktu. Mohl zde být někde raněn, oženil se a zůstal v oblasti s německy mluvícím obyvatelstvem. Na tom by nebylo nic zvláštního, i v místních matrikách se v té době objevují sňatky různých vojáků, Němců, Italů. Možná by se tím dalo vysvětlit i to, že se v Žibřidicích stal kantorem, jako vysloužilý voják měl nepochybně trochu širší rozhled, než ostatní místní obyvatelé, a ve svém rodišti mohl snad získat i nějaké to základní vzdělání.
S velkou pravděpodobností tedy známe otce, matku a dědečka Sebastiana Finkeho a známe i místo, odkud jeho předkové na území Čech přišli. Známi jsou nám rovněž jeho sourozenci a tak se příště můžeme podívat na to, co se nám dochovalo o životě jeho samého.
