V době digitální fotografie nám přijde úplně samozřejmé pořídit během pár dnů několik stovek snímků, které skončí někde na počítačovém disku a často už se na ně nikdy nikdo nepodívá. To se svitkovým filmem bylo nutno přece jenom zacházet šetrněji a co teprve v dobách, kdy fotoaparát rozhodně nepatřil k základnímu vybavení domácností! Tím spíš v chudé podhorské vesnici kdesi v Sudetech…

Ale stejně jako dnes i tehdy toužili lidé zachytit prchavé okamžiky a tak naskytla-li se příležitost, nechávali zvěčnit sebe, své rodiny i obydlí. Tou příležitostí mohla být návštěva profesionálního fotografa, pořizujícího snímky pro tehdy tak populární pohlednice, ale i ochota letního hosta, který se za poskytované služby odměnil svým hostitelům i tímto způsobem. Vznikaly tak záběry, kde se v popředí nachází celá početná rodina (možná i s příbuzenstvem) a v pozadí jejich dům. Troufl bych si tvrdit, že taková fotka tady existovala skoro v každé chalupě. A možná ještě leckde existuje?

Několik takových fotek se nám zde již sešlo a tak se na ně můžete podívat i Vy:

Polesí č.p.23

Fotografie domu č.23 (přímo na návsi) někdy z dvacátých let minulého století nám ukazuje typický podstávkový dům s dlouhým pásem okének, prosvětlujícím půdu. Ostatně střecha domu vypadá stále stejně, jak se  můžete přesvědčit na místě nebo pohledem do StreetView v pravém dolním rohu webových stránek.

Počet lidí na fotce je zarážející, rozhodně nejde jen o jeho obyvatele, protože podle sčítání lidu z roku 1921 zde žila jen majitelka Marie Pohl s dcerou Annou Schiene (obě vdovy), na snímku možná ty dvě dámy v černém za plotem. Zesnulý manžel paní Marie, Wendelin Pohl, koupil dům v roce 1881 od svého známého Josefa Kocha, který zde provozoval pekařství. Před ním vlastnil dům jeho bratr Daniel, který se živil obchodem se střižním zbožím.

Za povšimnutí stojí balvan v pravém dolním rohu, spíše by se dalo říct vyčnívající skála,  která se nacházela v místě dnešní silnice a pravděpodobně zmizela v souvislosti s pozdější stavbou sousedního cihlového domu. Fotografii nám poskytl Jan Koprnický.

Polesí č.p.21

Další fotografie pochází ze sbírky Petra Zázvorky a je na ní jeho dům č.21. Originální fotografie chalupy na návsi a jejích obyvatel vznikla zřejmě po dokončení nově pokryté střechy, která sloužila majiteli – pokrývačskému mistrovi, zároveň jako reklama. (patrně konec 30. -začátek 40. let minulého století), eternitová střecha vydržela více než 70. let, šupinový obklad štítu přečkal bez úhony dodnes a zřejmě s chalupou dožije.

I zde deset postav na snímku představuje zřejmě jednak přímo obyvatele domu, jednak asi další příbuzenstvo. Nelze ani vyloučit, že na fotce jsou zachyceni letní hosté, kterých v těch letech do Polesí přijíždělo velké množství.

Na sčítacím archu z roku 1921 (tedy o značnou dobu dříve) je jako majitelka uvedena Josefa Bürger, rodačka z Polesí, dále pak její manžel Anton Bürger z Rynoltic a vnučka Elfriede Pfeifer. Josefa Bürger, rozená Reinelt, získala dům do vlastnictví roku 1900 po smrti svého bratra Wenzela, který ho převzal od svého otce, rovněž Wenzela. Ten dům vlastnil od 31.prosince 1863.

Dům pana Lišky

Třetí fotka ukazuje dům pana Lišky (naproti bývalému penzionu Waldfrieden), který je zvláštní tím, že jde o jediný dům v Polesí s cihlovou fasádou. Ačkoliv zde jde o naprostou výjimku, například na Dolním Sedle je podobných domů několik. Možná inspirace k jeho stavbě pocházela právě odtamtud?

Detail

Jelikož zrovna nejsem v Polesí, neznám popisné číslo domu a ani z indikační skici ho nelze vyčíst, nemohu bohužel nyní připojit žádnou informaci z jeho historie. Ale slibuji, že při nejbližší příležitosti číslo zjistím a k tématu se ještě vrátím!

Snad Vás bude toto čtení inspirovat k tomu, abyste se i Vy zavzpomínali či zapátrali, zda někde neleží i stará fotografie Vaší chalupy. Třeba se toto vypravování dočká právě díky Vám dalšího pokračování!