V druhém příspěvku o historii zvonů v Polesí a Černé Louži jsme zmínil, že o původu zvonu, který byl roku 1921 opětovně instalován do kapličky na Černé Louži, mi nejsou známy žádné podrobnosti. Mezitím se mi ale dostal do rukou zápis Karla Pietsche, obecního kronikáře, který přináší o zvonu mnohé detaily.
Dne 18.září 1921 se na Černé Louži odehrála slavnost, při které byl rynoltickým farářem Franzem Knoblochem slavnostně vysvěcen nový zvon pro místní kapličku. Zvon byl vyroben v chomutovském zvonařství Richarda Herolda jako v pořadí sedmitisící dvoustý od založení firmy v roce 1790. Zvon vážil 35 kg a byl opatřen nápisem “Maria-Anna, Schwarzpfütz 11.9.1921” (nápis na původním zvonu, zrekvírovaném za 1.světové války, zněl “Anna-Marie”).
Podnět k obstarání nového zvonu dal na jaře 1921 vlastník domu č.p.20, tkadlec Julius Schwertner, který rovněž přispěl jako první částkou 100 Kč. V srpnu pak zedník Franz Liebig (č.p.13) a zahradník Josef Schwertner (č.p.10) zorganizovali domovní sbírku, která zaznamenala pěkný výsledek. Značnými částkami přispěli: Anton Kunze (č.p.8), Juliana Hirte (č.p.18) – oba po 100 Kč, paní Anna Gerkner, hostinská z č.p.15 částkou 50 Kč. Na základě písemné prosby přispěla hraběnka z Clam-Gallasu sumou 500 Kč. Nový zvon stál 2.100 Kč.
Slavnost měla následující průběh. V půl druhé seřadili patroni, čestné dámy a spolky a hostince Jägerwaldchen (dnes Černá Louže) paní Anny Gerkner. Zvon měl následující patrony: Mariechen Liebig (č.p.13), Anna Voigt (č.p.12), Emma Kunze (č.p.11), Hedwig Musich (č.p.19), Julie Hartwig (č.p.18), Paulina Schwertner (č.p.10), Sidonie Spatnna (?) (č.p.15), Julie Thöricht (č.p.1) a Anna Liebig z Ostašova u Liberce. Zvon odneslo šest čestných dam do rynoltického kostela, ostatní účastníci slavnosti je následovali. Zde byl zvon přivítán za zvuků kapely a výstřelů z hmoždíře (!!!).
Při návratu ke kapli předali všichni kmotři své dary, které byly umístěny na ozdobnou korunu, přidělanou nad zvonem. Zatímco Wenzel Liebig, železniční zaměstnanec, a Josef Schwertner zvon připevňovali do věžičky, pronesl farář Franz Knobloch před četnými účastníky slavnosti proslov. Poté odzpívali pod vedením učitele Kaisera z Oldřichova na Hranicích píseň mládežníci ze hnutí Wandervogel (Stěhovaví ptáci – zajímavé, u nás již prakticky neznámé mládežnické hnutí, nazývané občas první evropskou generační vzpourou).
První zvonění patřilo vojákům padlým a zemřelým ve světové válce. V hostince Jägerwaldchen byla pak pro kmotry a čestné dámy připravena slavnostní hostina a celá slavnost zde byla zakončena hudbou a tancem.
Prvním, komu posloužil nový zvon jako umíráček, byla paní Marie Posselt z Černé Louže č.p. 21.
Fotografie ze slavnosti se bohužel nedochovaly. A tak pro představu několik ukázek ze svěcení zvonů za první republiky v jiných lokalitách: