Horko trvající již od počátku prázdnin poznamenalo hladinu nádrže v Polesí.

Za 65 let trvání Regaty Polesí se nestalo, aby lodě nemohly doplout ke břehu na mělčině, kde byl letos kvůli obrácenému větru cíl, když  plachetnice startovaly od stavidla. Cílovou čáru nahradila Katka Jakešová a Aleš Krupa, kteří  dobré čtyři metry od schůdků u volejbalového hřiště museli hlásit lodě, které dorazily v pomyslné čáře mezi oběma bočními břehy  k metě, která znamenala ukončení regaty. Vítr opět nepřál, snad proto byly mezi prvními v cíli osvědčené škunery, které slavily vítězství již od padesátých let minulého století. Na  vítězného „Bouřliváka“ inženýra Kaplického jistě čekají ještě mnohé úspěchy, pokud dorazí příslušná prapravnoučata v budoucnu ze světa. Vůbec to byla tak trochu hlavně regata dědečků i když děti měly jistě radost také. Druhé místo, které obsadila krásná, téměř nová „Pirátská loď “ Elišky Vrágové, docela jistě nesla stopy práce šikovného dědy a třetí místo, na které letos doplachtila retro Artemis inženýra  Zigmunda, mnohonásobného vítěze minulých regat, jistě neznamenalo neúspěch, ostatně v dalších letech se uvidí. Ostatně i můj Marat II dorazil k cílové čáře, i když opět solidně vzadu, aby ovšem byl potupně vytažen z bočního břehu u Šmídů, když jsem musel po kolena do vody, aby tam nekotvil, dokud zase nepoteče potok a nenaplní tu naši louži.

Motorové lodičky to měly tento rok lepší, jednak díky nízkému  ponoru, jednak pro relativní nezávislost na povětrnostních podmínkách. Letošní novinku – nové putovní poháry získal v kategorii II. Štěpán Szerinský (,„Generál Götz“) a v kategorii I. (nejrychlejší) letos Jakub Jakeš („Čapek ze Sán“). To na věci ovšem nic nemění, zvítězili všichni, kteří se zúčastnili a mají naději tu příští regatu vyhrát.

Po skončení závodů lodí následovaly tradiční závody  v běhu rodičů s dětmi a závody dětí všech kategorií kolem koupaliště, poté se děti i rodiče  přesunuli na čerstvě  posekané cvičiště u lesa, kde bylo připraveno občerstvení – na děti čekal dort a ovoce, dospělí si mohli dát pivo nebo limonádu. Saša Vrága pak předvedl profesionální vystoupení svých cvičených opeřenců, děti si mohly- tentokrát ve znamení opiček – vyzkoušet svoji dovednost na lanech, v opičí dráze, na houpačce, provazovém žebříku i na lanovce mezi borovicemi, zaházet si do opičí pusy a proběhnout se mezi tyčkami v opičím bludišti. Dostalo se i na přetahování dětí, tátů i dědů – seniorů.

Za úspěch Dětského dne děkujeme hlavně Katce Jakešové, která všechno vymyslela, organizovala i realizovala (opravdu to neměla jednoduché) a ovšem i těm, kteří k úspěchu přispěli.

Děkujeme za krásný dort (samozřejmě ve tvaru opičky) kterou přes hrozící indispozici výborně vymyslela a připravila jako sponzoring rodina Klemencova a Novákova, Sašovi Vrágovi za krásné vystoupení, Pavlovi Formáčkovi a jeho ženě, stejně jako Petře Ristić za dárky pro děti, Miloši Semeckému za zajištění prodeje piva a limonád, (prodej zajistili ve své režii hoši z kempu Černá Louž), Jitce Marešové za zajištění putovních pohárů pro motorové lodě, Šárce Vydrové za pomoc a zapůjčení lan, Pavlovi Jakešovi,Václavu Šmídovi, Jindrovi Bludskému a Aleši Krupovi za pomoc při přípravě a organizaci., Ivě Kaplické za nakreslení krásné opičky, panu starostovi a technické četě za čerstvé posekání okolí koupaliště a prostoru bývalého smetiště u lesa, která je pro pořádání podobných akcí ideální, nezapomeňme ani na dotaci, kterou přispělo na pořádání Dětského dne OSČLP částkou plánovaných cca 2000 Kč (stejně jako na Koloběžkiádu).

Pokud jsem na někoho nebo na něco  zapomněl, omlouvám se.

Večer proběhla v penzionu u Budulínka aukce, která byla opět pod vedením výborného Pavla Podhoreckého, za asistence Aleše Krupy a Václava Šmída zatím nejúspěšnější v historii konání aukcí – ve prospěch sdružení byly vydraženy předměty v celkové ceně 9 032 Kč (a všichni jsme se výborně bavili).

O další činnosti si popovídáme letos ještě na schůzi, kterou v letošním roce uspořádáme po dohodě s panem starostou, termín včas oznámíme.

Petr Zázvorka