V dalším pokračování vyprávění o neznámých či alespoň méně známých pohlednicích se konečně dostane i na Černou Louži. Tam byla situace jasná – témeř na žádné pohlednici nesměla chybět vyhlášená restaurace Steyrer Franzl, hlavní místní atrakce první poloviny dvacátého století. Sem mířila drtivá většina návštěvníků a díky ní byla Černá Louže známá v širokém okolí, sahajícím až za zemskou hranici do Saska.
Dnes již léta chátrající stavba slavné restaurace nikoho nepřiláká a tak se z bývalého proslulého výletního místa stala zase klidná vesnička, rozkládající se na loukách podél silnice na Sedlo. Jen opět obnovený kemp s občerstvením se snaží navázat na tuto zaniklou turisticko-výletní slávu.
Neobvyklý pohled na Černou Louži “z druhé strany”. Ve středu fotky vidíme restauraci Steyrer Franzl (jak jinak), vlevo kapličku ze zadu. Napravo již trochu rozostřeně spatříme i Polesí.
Sen každého restauratéra – zcela zaplněná zahrádka.
Interiér restaurace byl pojat v tehdy módním “loveckém” stylu, který jistě měšťané z Liberce a Žitavy od podobného venkovského podniku očekávali.
Pohled od kapličky na restauraci v době před stavbou silnice na Sedlo. Vlevo nahoře svítí novotou jedna ze dvou vil, postavených na začátku třicátých let.
Jarní záběr na tentokrát prázdnou zahrádku u Steyrer Franzla. Za zmínku stojí dřevěný vůz s “přistrojením”, tedy vlastně žebřiňák s pevnými boky a čely, kterým se na venkově vozila píce a brambory.
Další jarní pohled na Steyrer Franzl, zpola zakrytý korunami ovocných stromů v protilehlém sadu.
Podle holých stromů to vypadá na podzim nebo předjaří, ale rozhodně z pohlednice dýchá poněkud syrová atmosféra. Tak akorát vhodná pro pobyt ve vyhřáté restauraci.
