Dětský den 2014 a 61. regata Polesí měly plno nej-.
Pršelo určitě nej- víc za dobu, kam až sahá paměť nej- starších účastníků. Přesto se sešlo lidí hodně a dětem kupodivu déšť ani nevadil. Bylo to díky opravdu dobré přípravě a snaze všech, kteří pomáhali dětem zábavu a poučení organizovat.
Podařil se záměr s indiánským stylem, který tak úspěšně realizovala po dlouhých večerech přípravy materiálu i vymýšlení úkolů Katka Jakešová, což mohu částečně potvrdit. Od výroby tomahavků, po čelenky (bylo to vtipné, ale zrovna těm poněkud počasí nepřálo) přes amulety, po sušení bylinek a výrobu škapulířů podle jejich vůně. Všechno čtyřicetkrát, jak jsme odhadovali (celkem správně) počet dětí, účastnících se závodů. Překonávaly se překážky, chodilo po chůdách, střílelo z luku na terč, házelo kopím na bizona, lovily magnetem ryby z koše, poznávaly se stopy a přitom měl každý možnost se dozvědět něco nového a zajímavého. Děti kupodivu, jak se zdálo, po tabletu netoužily, dokonce běhaly kolem nádrže a přetahovaly se lanem, což se líbilo, ostatně jako každý rok, i tátům a dědům.
Postupně jsme se změnili, (díky umění zdobit MUDr. Martínkové) v jeden velký modrobíle zmalovaný indiánský kmen, kdy téměř každý chtěl a dovedl pomoci jak uměl a jak bylo právě třeba. Ceny byly ty nej- totiž nejsladší a nej- krásnější, v podobě dortů, muffin a lodě, darované i letos jako sponzorský dar rodinou Klemenců, (zejména jejich dcerou). Dobrý byl i nápad, kdy si děti vybíraly hračky, předem darované ve prospěch Dětského dne. Pokud jde o Regatu Polesí, opět několik nej- ať již jde o nej- menší motorové lodě, které suverénně vyhrály v absolutní rychlosti, tak plachetnice, které dokázaly přes obvyklé bezvětří dojet poměrně rychle k hrázi u stavidla a nejrychlejší z nich tak získala největší putovní pohár Polesí. Nesmíme ovšem opominout jmenovat Helenin nej- krásnější slámový člun, který by mohl být vzorem pro budování člunu Ra Thora Hyerdahla. Jestli bylo všechno jak mělo být, včetně servisu piva pro usoužené táty (a limonády zdarma pro děti, opět jako sponzorský dar našich přátel z kempu Černá Louže), pak přeci jen jedna skvrnka. Utkání Jitrava – Polesí (včetně mezihry Polesí – Polesí) ve volejbale se sice hrálo jakoby nerozhodně, ve skutečnosti ale Polesí prohrálo 3:2 a lavičce důchodců se zdálo, že zbytečně. Domníváme se, že si naši jitravští přátelé zasloužili hrát s výběrem Polesí, ne s dvěma týmy, všelijak poskládanými, aby si všichni zahráli. To pro příště, abychom nemuseli fandit Jitravě, i když je to opravdu soupeř nej- a tu láhev šampusu si zaslouží, stejně jako naši. Omlouvám se, jestli jsem něco důležitého vynechal, letošní Dětský den byl opravdu nej-, měli bychom si poděkovat a přát si, abychom byli nej- lepší i jindy. Ostatně, děti si jednou vzpomenou.
Petr Zázvorka
Fotky Petra Zázvorky
Fotky Aleše Krupy
