Do našeho webového archívu přibyla další publikace, týkající se regionální historie. Jde o Geschichte der Stadt Gabel und des Schlosses Lämberg, tedy Historie města Jablonného a zámku Lemberk od Viktora Pinkavy.
Viktor Pinkava byl kněz, litovelský vlastivědný pracovník a vydavatel. Narodil se 21. 7. 1868 v Litovli. Po gymnazijních studiích v Olomouci a v Moravské Třebové studoval filozofii a teologii na univerzitě ve Vídni a v Litoměřicích, kde byl po ukončení studií v roce 1892 vysvěcen na kněze. Pak působil jako kooperátor v Jablonném v Podještědí, v Hodkovicích u Liberce, v okolí Bíliny, ve Velkém Jeseníku u Nymburka, ve Velelibech u Nymburka a v Čermné u Děčína.
Již jako penzista se v roce 1923 odstěhoval do Litovle, kde se věnoval výhradně vlastivědné práci a vydavatelské činnosti. Ve Vlastivědě moravské vydal v roce 1903 první soubornou českou monografii o Litovli a okolí s názvem Litovelský okres, v roce 1922 pak Uničovský a rýmařovský okres, v roce 1927 vyšla jeho publikace Hrady, zámky a tvrze moravské, sv. 1 – Olomoucko, v Litovli vydal v roce 1933 vlastním nákladem svou práci Studie a materiálie k dějinám Velkomoravské říše. Jako stálý spolupracovník přispíval do Litovelských novin, Selské stráže, Časopisu Matice Moravské a dalších odborných vlastivědných periodik a katolických časopisů. V jeho literární pozůstalosti je dochována řada rukopisných prací věnovaných vodnímu právu města Litovle, historii mlýnů a papíren v Litovli, Erbovník litovelský – tabulky znaků moravské šlechty, materiály k dějinám města Litovle a okolí i místopisu Moravy aj. Zemřel v Litovli 1. 10.1951.
Přesto, že drtivá většina jeho literárních prací se týká Litovelska, využil rovněž dobu svého působení v Jablonném a sepsal a roku 1897 i vlastním nákladem v Cyrilo-metodějské tiskárně v Praze vydal osmdesátistránkovou Historii města Jablonné. Ta je sepsána německy a přesto, že to v textu výslovně neuvádí, nezapře, že hlavním zdrojem Pinkavových informací byla o desetiletí starší Geschichte von Lämberg und Chronik von Ringelshain od Josefa Bürgera (tu najdete rovněž v archívu v oddílu Dokumenty). Na rozdíl od ní se ale zabývá pouze popisem a historií Jablonného a Lemberku a Rynoltice jsou zde pouze okrajově zmíněny.
Zajímavý je i samotný původ tohoto výtisku. V dubnu 1898 ho autor osobně věnoval Severočeskému živnostenskému muzeu v Liberci. Odsud se dostal do sbírek sudetik Knihovny Václava Kopeckého v Liberci a po převratu byl zřejmě prodán do Bavorské státní knihovny, která se postarala o jeho digitalizaci.
Prohlédněte si nový archivní přírůstek s několika originálními rytinami: