V úterý jsem seděl v Polesí před chalupou, obědval bagetu s čajem a pozoroval souseda, jak pobíhá s lukem po pažitu jen tak naboso, v trenkách a triku. Na alpince zářily rozkvetlé čemeřice, sedmikrásky, rozkvetlé již potřetí, lákaly mouchu, která se probrala z letargie a poletovala od květiny k teploměru, na kterém bylo neuvěřitelných 22ºC. V lednu, den po Třech králích. I když to bylo v místě krytém, které si chválím, protože se tam daří révě, ze všech stran kromě té jižní chráněném, navíc na hnědém dřevě okenice, kam jsem teploměr před chvílí pověsil. Pro mne to byl osobní rekord v měření teploty v této době, zase něco, co vyrovnají snad jen záplavy na návsi a v okolí potoka, které jsme před časem zažili. Opět jeden ze zázraků přírody, které jakoby vyprovokovaly debatu se sousedem a vyvolaly úvahy, týkající se spíše jarních aktivit. Kolik bahna je z loňských dešťů v koupališti, kolik tam naházely za dva roky od posledního čištění děti střepů a kamenů, jaký s odpuštěním svinčík je po okraji lesa, který tam zanášejí někteří „pořádkumilovní“ občané. Slíbili jsme si, že seženeme traktor a vyzveme na jaře ty, kterým to není lhostejné, aby v dohodnutém termínu provedli společný úklid v obci a jejím okolí. Tedy: pokud nebude v dubnu a květnu spíš nutné sehnat rolbu, aby se cesta ke Slonu nejprve protáhla sněhem. Zázraky přírody sice nemusíme sledovat jen na televizní obrazovce, ale ten binec se bohužel sám nevyčistí.
Petr Zázvorka
Otevřeli jsme Pandořinu skříňku a nejde ji přibouchnout (rozhovor s geologem a klimatologem Václavem Cílkem
Co se to s tím počasím děje? Ještě ve 20. století držela studený arktický vzduch v polárních oblastech úzká hradba silných a rychlých větrů, obíhajících celou planetu. Pak se kolem roku 2000 změnilo klima. Větrný proud zpomalil, rozšířil se a začal se jako řeka vlnit. Kvůli tomuto vlnění se nyní velmi studený vzduch dostává do míst, kde na něj dříve rozhodně nebyli zvyklí. Důsledkem těchto změn je podle přírodovědce Václava Cílka i současná teplá zima v Česku.
Čím je podle vás zvláštní letošní zima?
Je velmi sugestivní volat mi odpoledne, když svítí sluníčko a je to jako na jaře, zatímco když jdu ráno do práce, tak mi ještě křupe led pod nohama. Všichni máme tendenci posuzovat normálnost podle toho, co je zrovna teď.
Souvisí současné teplé počasí s mrazy ve Spojených státech?
Počasí, které je teď u nás, je produktem podobné klimatické situace, jako je nyní americký studený výkyv, který jde až na Floridu. Vyplývá z toho, že pokud jsou v Americe takto šílené zimy, nemůžeme se moc smát, protože víme, že je jen otázka času, než se něco takového stane u nás. Ale nevíme, jestli to bude tuhle, nebo příští zimu.
Jak se toto „nové” počasí bude vyvíjet?
Tento mechanismus trvá třicet až čtyřicet let a dejme tomu, že pět nebo osm let máme za sebou.
To znamená, že nás takové výkyvy čekají příštích zhruba třicet let?
Ano.
A pak počasí bude fungovat úplně jinak?
Asi ano. Arktické oteplení je děsivá záležitost. Je to nějakých deset milionů čtverečních kilometrů ledu, který má průměrnou mocnost kolem dvou metrů. Na rozdíl od Antarktidy, kde musíte roztopit dva kilometry, což trvá deset tisíc let, v Arktidě je to záležitost sezon. Zároveň sever může velmi rychle zamrznout, protože voda z ledovců je sladká a drží se na povrchu. Vypadá to, že se s počasím opravdu začalo něco zásadního dít.
Nakolik do toho zasahuje znečištění ovzduší?
V 80. letech došlo k prvnímu impulsu k rozpouštění arktického ledu. Dnes Arktida otepluje o tři stupně Celsia na mnoha místech, zatímco my se oteplujeme o 1,5 stupně Celsia oproti roku 1890. Na severu je navíc v ledu a ve věčně zmrzlé půdě velké množství uhlíku. Jenom sibiřský šelf obsahuje třikrát tolik uhlíku, který se může uvolnit, jako celá atmosféra.
Co to znamená?
Může to znamenat to, že jsme otevřeli Pandořinu skříňku oteplování a teď ji nejde přibouchnout. Do hry mohou začít vstupovat tyto zásobníky uhlíku, které zatím byly nedostupné. Pokud průměrná ekonomická krize trvá třicet let a průměrný klimatický výkyv třicet až čtyřicet let, tak máme reálnou šanci, že se to nyní schází.
Chápu to správně, že by se nynější počasí mohlo promítnout i do chování lidí?
Stačí si uvědomit rostoucí počet obyvatel a dostupnost potravin. Když máte rozkolísanější klima, urodí se méně potravin, které jsou pak dražší. Některé státy to nezvládnou a začnou sociální bouře typu Egypta. To znamená, že nynější nádherné odpoledne je součástí procesu, jehož některé aspekty jsou děsivé a některé příjemné.
(Převzato z regionálního Deníku)
