Rok 1938 přinesl na řadě míst střety jednotek SOS s Freikorpsem, tajnou teroristickou organizací, vytvořenou v Sudetech za podpory branných sil z Německa. Jeden z nich se odehrál i v horách nad Polesím…
Střet u Tobiášovy borovice
Oddělení FS v Rynolticích obdrželo heslo „Do zbraně“ telefonicky již krátce po půlnoci na 21. května 1938.
Oddělení poskytlo základní kádr pro sestavení družstva SOS č. 100, které se skládalo z 8 příslušníků FS, 3 četníků ze stanice Rynoltice a 4 záložních vojáků z Jablonného. Četníci a finančníci pod velením vrchního respicienta FS Jana Bárty vyrazili na bojové stanoviště hned, vojáci přišli druhý den ráno. Družstvo obsadilo v 1 hodinu v noci 21. května jeden domek v Horním Sedle a z jeho oken upravilo střílny ve směru ke státní hranici a do stran. Na tomto místě zůstalo až do 15. srpna . Toho dne se posunulo na novou pozici u Tobiášovy borovice pod Loupežnickým vrchem, kde vystřídalo družstvo č. 101, jehož základní kádr pocházel z četnické stanice v Žibřidicích. Pozdě večer po 22. hodině 19. září 1938 se k předsunutým strážím přiblížila teroristická skupina z Německa a začala střílet z automatických zbraní. Družstvo palbu opětovalo a útočníci se stáhli. Dne 24. září se útok u na družstvo u Tobiášovy borovice opakoval kolem 23 hodiny v noci. Útočníci byli připraveni lépe, měli i ruční granáty, dostavilo se jich mnohem víc. Dokonce založili oheň, kterým snad chtěli rynoltické družstvo č. 100 SOS z místa vytlačit. Boj trval údajně poměrně dlouho, ozývaly se výkřiky a naříkání, takže na straně Freikorpsu byli patrně i zranění. Nakonec se podařilo útočníky vytlačit zpět za hranice. Z příslušníků SOS nikdo nezemřel a nikdo nebyl ani zraněn.
Chata pod Hvozdem
Oddělení FS v Heřmanicích, kde pracovalo devět finančníků pod velením vrchního respicienta Františka Bendy, dostalo rovněž rozkaz „Na stráž“, krátce po půlnoci 21. května. Již ve 2 hodiny v noci zaujalo družstvo SOS č. 96 své postavení na kótě 520, u křižovatky cest pod Hvozdem zvané „Kammloch“. Družstvo zde sídlilo přímo u uzávěry z kolejnic, přibližně 50 m od státní hranice. Kolem 5. hodiny dorazilo ještě šest vojáků jako posila. V 6 hodin se přišli němečtí celníci dotázat, co se v ČSR děje. Finančníci odpověděli otázkou, co dělá 40 tanků v Žitavě. Vzájemně se obě strany ujistily, že jde pouze o cvičení…Družstvo, které dosud bydlelo ve stanu, si vybudovalo 200 m od hranice větší a bytelnou chatu, kam se celkem 16 členů družstva vešlo. Během pobytu od 21. května do 2. října zde nebyl nikdo zabit, zraněn, ani zavlečen do Německa.
Chronologie událostí, které předznamenaly konec Československé republiky
1935 – Sudetoněmecká vlastenecká fronta se mění v sudetoněmeckou stranu (SdP) a postupně se stále více orientuje na separatismus a nacistickou ideologii, shodnou s NSDAP
3. 8. 1938 – Lord Walter Runciman přicestoval do Prahy jako prostřední mezi československou vládou a SdP, vedenou Konrádem Henleinem
5. 9. 1938 – Vláda RČS přijala tak zvaný čtvrtý plán na řešení sudetoněmecké otázky. Autonomistické požadavky SdP byly v podstatě splněny, SdP však jednání přerušila.
15. 9. 1938 – Adolf Hitler a Neville Chamberlain (ministerský předseda Velké Británie) jednali v Hitlerově alpském sídle Berchtesgadenu o osudu Československa
16. 9. 1938 – Čs. úřady zakázaly SdP, jejíž předáci se v pohraničí pokusili vyvolat povstání.
22. 9. 1938 – Další setkání německého kancléře a britského premiéra, tentokrát v Bad Godesbergu.
23. 9. 1938 – Československo vyhlašuje všeobecnou mobilizaci proti hrozícímu útoku Německa
29. 9. 1938 – V Mnichově se schází konference čtyř velmocí, Německa, Itálie, Velké Británie a Francie. Československo není přizváno. Závěry jsou pro RČS tragické a ponižující.
30. 9. 1938 – Československá vláda přijala mnichovskou dohodu a odstoupila velkou část pohraničí Německu.
2. 10. 1938 – Polsko, dosud ještě sympatizující s Říší, začíná obsazovat Těšínsko
5. 10. 1938 – prezident Beneš abdikuje
14. 3. 1939 – Slovensko vyhlašuje samostatný Slovenský štát
15. 3. 1939 – Německá armáda obsadila zbytek Čech a Moravy
Petr Zázvorka