Odvetné utkání, tentokrát na hřišti Jitravy mělo všechny znaky opravdu přátelského setkání. Bylo znát, že to všechny baví, atmosféra byla výtečná. Jestli přijeli jitravští borci do Polesí s darem – volejbalovým míčem podepsaným všemi členy týmu a s podporou roztleskávaček, polesáci přivezli jako dar do Jítravy volejbalovou síť, zasklenou fotografii jítravského družstva z předešlého utkání, skupinu věrných fandů, dobrou náladu a hlavně pěkné počasí, které i přes původně poměrně nepříznivou předpověď hru provázelo.

Jako v Polesí byl i v Jítravě boj doslova lítý. První set skončil 32 : 30 pro Polesí, což dokresluje vyrovnanost týmů. Jestliže i druhý set skončil vítězstvím Polesí, další dva pak vyhrála Jítrava a podobně by téměř (kdyby to bylo možné) nerozhodně mohl skončit i třetí set, který ovšem obětavou hrou vyhrála o dva body reprezentace Jítravských. Bez významu nebylo ani zranění svalu, které postihlo jinak výborně hrajícího Jindru Bludského právě v rozhodujících minutách hry. Nicméně naše družstvo dostalo jako cenu útěchy krásné knihy a ujištění, že na jaře si zase zahrajeme o pohár, který může být putovním. A my, kteří jsme fandili Polesákům, jsme tleskali i Jitravským.

Do Polesí zpět si přivážíme řadu poznatků, protože od Jitravských se v mnohém můžeme přiučit – víc drží všichni pohromadě, i mezi místními jsou zapálení sportovci, kteří společně s “rekreanty“ hřiště využívají a starají se o jeho údržbu, nemají problémy s uplatňováním regionálních zájmů, pokud jde o zastupitele obce. Pořádají nohejbalové turnaje (v Polesí by se nenašlo alespoň jedno tříčlenné družstvo, které by se mohlo zúčastňovat „jitravské ligy“?), uzavíratelný sportovní areál funguje i jako dětské hřiště, jako sponzorský dar získalo jitravské občanské sdružení přemístitelné WC, v prostoru hřiště si vybudovali kryté zázemí, včetně dvou altánů, z nichž jeden je vybaven ledničkou, vařičem,  pípou se sudem piva atd. Kromě sportu se místní OS zabývá  i pořádáním ochotnických představení, masopustem, poutí, zábavami pro děti… Rozhodně není tahle komunita tak daleko, abychom se nemohli kontaktovat víc, a třeba se na některých aktivitách i podíleli, můžeme se mnohému přiučit…

Petr Zázvorka