V posledních dubnových  a prvních květnových dnech se objevuje každé ráno na hladině nádrže v Polesí malé hejno nezvyklých, velice bázlivých černobílých kachen, čítající až osm jedinců. Podle Atlasu ptáků (Jan Dungel, Karel Hudec, Academia, 2006) jde o takzvané potápivé kachny, kam patří kromě poláků také zrzohlávky.

Cituji: potápivé kachny mají větší hlavu, kratší tělo, záď těla přechází do vody, jsou většinou menší než naše známá kachna divoká (53-59 cm). Často se potápí s charakteristickým nadskočením a dlouho plavou pod vodou… Hejno, které se zdržuje v Polesí, je druhu (Aythya marila) a podle atlasu zřídka protahuje a zimuje většinou na mořském pobřeží, hnízdí  převážně v tundře. Podivné počasí letošní zimy (nebo celkový trend povětrnosti) je zaválo až do Polesí. Což o to, ale při bližším ohledání spatříme, že čile se potápějící skupina exotických pestrých cizinců loví zřejmě u nás chráněné obojživelníky, právě se zde rozmnožující…. No to je ovšem příroda, otázka potravinového řetězce, chtělo by se říct – tedy: obdivovat lovce, nebo bránit oběť –  když se to tak vezme kolem, copak nejsme na vrcholu potravního řetězce právě my?

Petr Zázvorka