Cizím slovem “blog” se označují internetové zápisníky, ve kterých jejich autoři zveřejňují své postřehy, názory, podělí se se svými čtenáři o zajímavé zážitky, doporučí návštěvu neznámého místa, přivedou člověka k zamyšlení. Tedy toto vše platí o blozích povedených, jejichž autoři mají co říct a dokážou to zajímavým jazykem i formou. Na rozdíl od klasických webových stránek, které jsou převážně statické, je pro blog typické právě to, že autor či autoři publikují stále nové příspěvky a pro čtenáře je tak zajímavé tyto deníky pravidelně sledovat (stránky OS Černá Louže-Polesí jsou vlastně kombinací blogu a klasických stránek).

Ačkoliv blogy mají své zlaté časy již pár let za sebou, protože je v dnešní době nahradily sociální sítě, ty dobré si uchovávají své kvality a okruh čtenářů. Jaké jsou vlastně charakteristiky takového zajímavého internetového zápisníku? Lze je shrnout do několika slov : styl, téma, přínos, vytrvalost, forma. Každé z nich hraje svou nezastupitelnou roli.

A proč jsem se dnes rozhodl psát zrovna na toto téma? Protože bych Vám rád několik takových internetových zápisníků, o kterých si myslím, že za to stojí, doporučil!

Informační blog Trávník a věci okolo přináší několikrát do měsíce články o lužickohorské obci Trávník u Cvikova, ale nejen o ní. Příspěvky na historická témata střídají různá zamyšlení nad aktuálními událostmi, informace o místních akcích, typy na návštěvu zajímavých míst. Blog existuje už šestým rokem a autor osvědčil příkladnou vytrvalost. Navíc je svým tématem a obsahem hodně blízký i tomu, čím se v Polesí a na Černé Louži zabýváme my. Doporučuji!

To blog Egonovy pohledy tvoří především zajímavé osobní názory autora, Egona Wienera z Liberce, spisovatele a sběratele starých pohlednic. O tématech je v tomto případě zbytečné hovořit, protože ty stovky článků, které ve svém zápisníku za uplynulých pět let publikoval, jich pokrývají nepřeberné množství. Autor má co říct a říká to stylem, který ocení i náročný čtenář.

Od sousedů zpoza hranic musím zmínit svůj oblíbený Oberlausitz und Nordböhmen. Co na něm obdivuji nejvíc jsou fotografie, třeba kolekce padesáti fotek oken ze starých chalup na české straně hor nebo fotografie waltersdorfských pískovcových dveřních portálů opravdu stojí za to. člověku, neznalému němčiny, poslouží integrovaný překladač, který sice zdaleka není dokonalý, ale i tak dobře poslouží.

Ještě se bych se rád podělil o dva blogy, které sice přímo s Polesím nemají moc společného, ale zase jsou o jídle a to přece zajímá skoro každého, ne?

Velké renomé na poli gastronomie a potravin si v posledních letech vydobyl, a myslím zaslouženě, pan Cuketka. Jeho Zápisník pana Cuketky se tak stal vyhledávaným diskuzním fórem všech zájemců o dobré jídlo, kvalitní suroviny a tradiční i nové postupy úprav všeho jedlého. Najdete zde o jídle všechno, od recenzí restaurací přes zdroje farmářských surovin po nejrůznější recepty všeho druhu. V poslední době je “in” chleba z kvásku, kdo marně vzpomíná na chuť pořádného žitno-pšeničného kváskového chleba, tady může najít inspiraci a návody k jeho pečení!

To blog Kitchenette je především o receptech, ale jak lákavých! A ty fantastické fotografie! Celé to působí dojmem, že jde o profesionální dílo nějakého renomovaného zahraničního nakladatelství a přitom je autorem česká vizážistka Markéta Šimrová. No uznejte, tenhle blog jsem nemohl nezmínit… Dobrou chuť a dobré počtení!