Bouda na odpadky si zaslouží samostatný příspěvek. V tuto chvíli vypadá vnitřek tak, jako na titulní a poslední fotografii a tak by to také mělo zůstat!
Uklidili jsme tam, srovnali podlahu, koupili jsme druhou popelnici na sklo. Vzhledem k tomu, že se již nevyváží popelnice na olej, tak nyní bude sloužit k odhazování směsného odpadu – uvnitř bude černý pytel, který se vždy při vyvážení odveze. Apelujeme na všechny, aby v boudě udržovali pořádek, vyhazovali odpad pouze v pytlích nebo ho házeli do popelnic k tomu určených, aby to tam již nevypadalo tak ostudně jako na prvních fotografiích 🙏

Velký dík všem, kteří minulou sobotu dorazili v tak hojném počtu na brigádu!!! 👍🤗
Udělala se opět spousta práce. Shrabali jsme listí, které Jirka Zdobinský rovnou odvážel, ostříhali živý plot u Šmídů, který přerůstal až k hrázi koupaliště, posbírali jsme vyčnívající odpadky z bývalé skládky, uklidili v boudě na odpadky, kde následně chlapi vykopali mnoho kokeček hlíny a srovnali terén navezeným štěrkem. Opět to tu prokouklo, jste skvělí! 👍

Příští sobotu svoláváme jarní brigádu u koupaliště v Polesí !!!!!!!

Doražte prosím, nebude to na dlouho. S sebou rukavice, hrábě, pytle nebo tašky na odpad. Shrabeme napadané listí v okolí hřiště, uklidíme nepořádek v boudě na odpad, uklidíme domeček na nářadí a jeho okolí a půjdeme vysbírat odhalující se 40 let staré odpadky k lávce pod Havranem, což bude pro mnohé z nás jistě i skvělá zábava 😀.
Z úřadu bude přistaven vlek na odvoz listí.
Těšíme se na hojnou účast,
výbor OSČLP

První fotografie je z 50. let, kdy zde první ligu hráli zejména bratři Josef, Václav, Jiří, Stanislav, Petr a Tonda Koprničtí. Hraní hokeje v 50. letech se zde stalo tak oblíbeným, že byly později dokonce na náklady místního úřadu vybudovány kolem koupaliště lampy veřejného osvětlení, které zde vydržely zhruba do 80. let. Když pánové pořádali turnaj až do večerních hodin, mohli si sami lampy rozsvítit vypínačem umístěným u tehdejší klubovny v těsné blízkosti koupaliště. Druhá fotografie je od Žmudů a je z let 40. Na bruslích je paní Žmudová se svojí sestrou. V pozadí je chalupa Zázvorků. Další fotografie jsou z let nedávno minulých a několik posledních z letošní krátké zimy, kdy těch pár mrazivých víkendů bylo na koupališti bruslařů skutečně plno a pohled na zamrzlou hemžící se ledovou plochu evokoval výjevy z poetických ladovských obrázků.

A jako bonus veselý příběh z roku 2015 od Ivy Bludské 😀:

“V sobotu 14.2.2015 jsme my ze stodoly ráno bruslili. Perfektní. Hladký led, mírný mráz. Po obědě přijeli Zlatuščata z chaloupky, Lukáš vyprávěl o bruslení taky Vlastě Novotné. Od 14 hodin bylo na ledě plno. Celá stodola, chaloupka, děti od Bartalů a Vlasta. Všichni si libovali, i 4-5 letým Markétce, dvojčatům a Tomáškovi se to moc líbilo. Pak začal led pukat v dlouhých prasklinách přes půl koupaliště. Veliké kusy ledu se propadali o 2-5 cm při zatížení dospělým bruslařem, pak zase vypluly.. Protože jsem se asi před šesti lety vykoupala v lednu přímo u stavidla, zamířila jsem s Lenkou a Tomáškem ke kraji. Jindra se taky přezul. Zatím ostatní bruslili dál a dohadovali se o kvalitě ledu. A led taky pukal dál. Martin řekl k Jitce: Už se mi to vůbec nelíbí, jdu na břeh… a vzápětí se propadl do vody uprostřed koupaliště, blíže k silnici. Martin se snažil vysápat na led, ale ten pod ním pořád praskal. Lukáš rychle přiskočil s hokejkou a začal Martina jak mrtvou velrybu táhnout ke kraji. Pár vteřin poté se propadla Vlasta, taky uprostřed koupaliště, blíž ke Šmídům. Ta padla na záda, v popraskaném ledě jakoby seděla a propadla se až po krk. Pohotová Jitka vzala od Johanky hokejku, lehla si na led a tahala Vlastu ven. Jitku pro jistotu držela za nohu Martina. Malé děti zíraly na zoufalce ve vodě, Monika a Armin od Bartalů je dostrkali do bezpečí ke kraji… A do toho všeho zněl Jindrův chechtot: Všechno natočil kamerou pěkně ze břehu”.

Tentokrát trochu netradičně. Jistě si řada z vás pamatuje hrůzostrašnou, dnes naprosto nepředstavitelnou skládku u lesa, na louce pod Havranem, v těsné blízkosti koupaliště a potoka. Pro ty kdo netuší o čem je řeč, tak celá plocha současné louky za borovicemi za domem Šmídů, ohraničena cestičkou vedoucí na rozhlednu a dole potokem, bývala obrovská veřejná skládka komunálního odpadu. Vznikla někdy v druhé polovině 60. let a vydržela zde neuvěřitelných přibližně dalších 20 let až do druhé poloviny let 80. Původně mělo být údajně na tomto místě, bývalého pole, vybudováno sportovní hřiště a odpadem, který sem začal být navážen, měl být povrch zpevňován. Z projektu hřiště následně sešlo, ale skládka zůstala a začala se vydatně plnit a rozrůstat. Plná kolečka s odpadky sem vozili všichni obyvalelé vesnice, začaly dokonce oficiálně přijíždět nákladní vozy s odpadem z Rynoltic i Jablonného. Vždy zacouvaly doprostřed skládky a vysypaly celou sklápěčku plnou odpadu na zem. Jednalo se skutečně o veškerý odpad – mimo větví a listí ze zahrad tu bylo sklo, plasty, plechovky, staré nádobí, našly se celé kočárky, hračky, oblečení, boty, staré televize, rozebrané střechy, cihly, železa, zbytky hnijícího jídla,…po hromadách se nezřídka proháněli potkani. Občas přijel traktor a kupy odpadu rozhrnul, to byla veškerá starost ze strany obce. Pro nás, tehdejší děti, byl “smeťák”, ale ráj 😅, dokázali jsme hodiny prolézat mezi odpadky a hledat poklady 😀 a že se jich našlo! Mnohdy ale bylo vidět i nějakého dospělého, který právě vyvezl své kolečko odpadu a pozvolna jej opět plnil úlovky, které vytahoval z hromad okolo sebe…nacházely se celé, dnes již starožitné kousky nádobí, obrazy, poličky,…mnoho takových skvostů zdobí dodnes interiéry místních chalup 🙂.
Tolik k nechvalné historii dnes pěkné loučky pod Havranem. V současné době je plocha zavezena velkou vrstvou hlíny, upravena a pravidelně sekána. Kdo o skládce neví, naštěstí nic nepozná (viz. titulní foto rozkvetlé louky z loňského léta). Dnes jsem ale šla po cestičce na rozhlednu a všimla jsem si, patrně od divočáků, velmi rozrytého a rozbahněného povrchu v těsné blízkosti cestičky, téměř u potoka. Z bahna vykukovalo množství odpadků, což mě celkem vyděsilo, myslela jsem, že je to nějaký čerstvý odpad, tedy nová černá skládka. Ovšem při bližším ohledání jsem zjistila, že se jedná o odpad starý cca 40 let, fotografie s cenami v Kčs a staré výrobky z našeho dětství, jsou toho důkazem…Z jedné strany jsem ráda, že odpadky nejsou aktuální, z druhé strany mě vyděsilo, v jak skvělé kondici se takto starý odpad, který je stále pod vrstvou hlíny přítomný, nachází. Posuďte sami. Plasty nejsou spuchřelé, barvy jsou zachovalé, ani kov se nerozpadl. Je dobře, že je pryč doba, kdy toto bylo tolerováno a na ochranu přírody se příliš nebral ohled, ale i nyní se stále najdou lidé, kteří si naší krásné krajiny neváží a při procházce nebo při sběru hub a borůvek své odpadky dokáží zahodit uprostřed lesa. Náš les v Polesí je toho mnohdy důkazem…Jak dlouho odpad v přírodě vydrží v nezměněné podobě, vidíte názorně v tomto mém dnešním příspěvku. Pokud se půjdete projít v nejbližší době na Havrana, vezměte s sebou do kapsy igelitku a společně alespoň vyčnívající odpad zlikvidujme 🙏🤗.
Katka